JMHZ mělo být zjednodušením. Jenže po prvním ostrém náběhu je jasné, že nejde o jednorázový problém. Školy řeší zpětná hlášení, účetní bojují s metodikou, zaměstnavatelé dohledávají data a od 1. července přichází další zpřísnění registrací zaměstnanců.
Na konci května jsme psali o tom, že Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, známé jako JMHZ, se v praxi neproměnilo v očekávanou úlevu, ale spíš v noční můru mzdových účtáren. Tehdy šlo hlavně o první ostrý náběh, nejasnosti v metodice, technické chyby a přetížené účetní.
Jenže tím to neskončilo. JMHZ se z dubnového a květnového chaosu přelilo do další fáze. A ta je pro mnoho zaměstnavatelů ještě nepříjemnější: zpětné hlášení za leden, únor a březen 2026, dopady na školy, evidence všech dohodářů a další změny od 1. července.
Stručně řečeno: systém technicky běží, ale procesně dál drtí praxi.
Červen není uklidnění. Je to další uzávěrka.
Podle ČSSZ vznikla povinnost podávat jednotné měsíční hlášení od 1. dubna 2026. Za leden, únor a březen 2026 se ale hlášení podává zpětně, vždy samostatně za každý měsíc, a to nejpozději do 30. června 2026.
To je přesně ten problém. Mzdové účtárny neřeší jen běžný provoz. Vedle klasických mezd musí zpětně dopočítávat, dohledávat a odesílat data za první kvartál. A to v době, kdy řada zaměstnavatelů teprve zjišťuje, které údaje jim chybí, co jim systém přijme a co jim vrátí jako chybu.
ČSSZ zároveň sama uvádí, že v roce 2026 zůstávají některé povinnosti vůči Finanční správě a ČSÚ dál v původním režimu. Jinými slovy: slibované „jedno hlášení místo všeho“ zatím v praxi neznamená, že všechny staré povinnosti opravdu zmizely.
Zdroj: ČSSZ – informace pro zaměstnavatele
Školství to zasáhlo naplno
Jestli někdo čekal, že se JMHZ bude týkat hlavně firem a velkých zaměstnavatelů, realita je jiná. Výrazně se dotklo i škol.
Edu.cz zveřejnilo metodiku přímo pro vedení škol. Z ní vyplývá, že školy musely řešit doregistraci zaměstnavatele, evidenci všech zaměstnanců včetně dohod malého rozsahu a zpětné hlášení za leden až březen 2026. Do systému se mají dostat i lidé, kteří v prvním čtvrtletí ve škole pracovali, ale v dubnu už tam nepůsobí.
To je ve školství prakticky výbušná kombinace. Školy běžně pracují s kratšími úvazky, dohodáři, asistenty, suplováním, družinami, kroužky, externisty nebo lidmi, kteří odpracují jen krátkou část roku. Přesně tyto případy jsou pro JMHZ nejnepříjemnější, protože vyžadují přesnou evidenci a dohledání údajů i zpětně.
Od 1. července 2026 se navíc režim zpřísňuje. Podle metodiky pro školy vzniká povinnost provést alespoň částečnou registraci všech zaměstnanců ještě před okamžikem zahájení výkonu práce. To znamená, že personalistika a mzdy musí být propojené mnohem těsněji než dřív.
Zdroj: Edu.cz – JMHZ průvodce pro vedení škol
Mzdové účetní nejsou brzda digitalizace. Ony jen nesou její následky.
V debatě kolem JMHZ se občas vytváří dojem, že účetní jen nechtějí změny. To je nesmysl. Mzdové účetní nejsou proti digitalizaci. Problém je v tom, že digitalizace má snižovat práci, ne přesouvat nehotový státní systém na lidi v praxi.
Server Podnikatel.cz popsal už při startu systému hromadné chyby, nesrozumitelná hlášení, problémy s účetními programy a přetíženou podporu. V článku se objevuje i motiv, že některé účetní uvažují o konci nebo už končí. Tady je ale fér říct jednu věc: veřejně dostupná oficiální statistika, kolik mzdových účetních kvůli JMHZ skutečně skončilo, zatím není.
To ale neznamená, že problém neexistuje. Znamená to jen, že ho stát neměří nebo nezveřejňuje. Signály z praxe jsou přitom jasné: účetní jsou přetížené, klienti očekávají bezchybný výsledek, software se stále ladí a metodika se mění za pochodu.
Zdroj: Podnikatel.cz – start JMHZ provází chaos
Stát hlásí stabilizaci. Praxe hlásí únavu.
MPSV v dubnu informovalo, že systém je po technické stránce funkční, že chyba v odpovědních protokolech byla vyřešena a že nedošlo ke ztrátě dat. Později ministerstvo uvedlo, že už bylo doplněno téměř 70 % dat a systém je připraven na závěrečný nápor.
Jenže čísla o zpracovaných podáních neříkají, kolik práce to stálo na straně zaměstnavatelů, účetních a dodavatelů mzdových systémů. A právě tam je jádro problému. Stát vidí přijatá data. Účtárny vidí večery, víkendy, opravy, chybové hlášky a další metodické návody.
Dobře to pojmenovala i kritika zveřejněná na BusinessInfo.cz: problémem byly mimo jiné chybějící nebo nedostatečné validace XML, nesrozumitelné chybové hlášky a změny dokumentace těsně před ostrým startem.
Zdroj: MPSV – JMHZ po 14 dnech funkční
Zdroj: BusinessInfo.cz – problémy startu JMHZ
Do toho přišel i bezpečnostní problém
Začátkem června server Podnikatel.cz upozornil na další problém: v systému JMHZ se měla objevit technická chyba, kvůli které se některé údaje mohly zobrazit jinému uživateli systému.
U mzdových dat je to extrémně citlivá věc. Nejde o běžné formuláře. Jde o osobní údaje zaměstnanců, pracovní vztahy, příjmy, odvody a další informace, které musí být zpracovány bezpečně a předvídatelně.
Pokud systém, který má centralizovat data o zaměstnancích v celé republice, zároveň vykazuje chyby v přístupu k údajům, důvěře v projekt to nepomáhá.
Zdroj: Podnikatel.cz – chyba v systému JMHZ
Absurdita roku nebyla náhoda
JMHZ se stalo vítězem ankety Absurdita roku 2026 s označením „Mzdové účtárny jako správci státního datového centra“. Podle zveřejněných výsledků získalo 66 % hlasů.
To je poměrně přesná zkratka celého problému. Stát chtěl centralizovat data, ale velkou část skutečné práce přesunul na zaměstnavatele a mzdové účetní. Ti dnes nejsou jen zpracovateli mezd. Jsou zároveň kontrolory dat, technickou podporou, testery systému a tlumočníky státní metodiky směrem ke klientům nebo vedení firem.
Zdroj: BusinessInfo.cz – Absurdita roku 2026
Co by měli zaměstnavatelé řešit teď
Do konce června je potřeba pohlídat hlavně zpětná hlášení za leden, únor a březen 2026. Ne jako jednu hromadnou věc, ale samostatně za každý měsíc.
Současně je vhodné zkontrolovat, zda jsou v systému správně evidovaní všichni zaměstnanci, včetně dohodářů a osob, které už u zaměstnavatele nepůsobí, ale v prvním kvartálu roku 2026 měly příjem nebo pracovní vztah relevantní pro JMHZ.
Od 1. července je pak nutné nastavit interní proces tak, aby se nový zaměstnanec neřešil až „někdy po nástupu“, ale ještě před zahájením práce. To se týká hlavně provozů, škol, agentur práce a zaměstnavatelů, kde lidé nastupují rychle nebo nepravidelně.
Prakticky to znamená jediné: personalistika, mzdy a vedení firmy musí mít jasný postup. Kdo sbírá údaje, kdo je kontroluje, kdo zadává zaměstnance do systému a kdo hlídá termíny. Bez toho bude JMHZ dál generovat chyby.
Závěr: JMHZ není hotové zjednodušení. Je to rozpracovaný projekt na bedrech účtáren.
JMHZ se mělo stát symbolem moderní digitalizace. Zatím se ale v praxi ukazuje spíš jako projekt, který byl spuštěn dřív, než byly připravené všechny procesy, metodika, software i podpora.
Není fér tvrdit, že systém vůbec nefunguje. Podání se zpracovávají a stát zveřejňuje čísla o doplněných datech. Stejně tak ale není fér tvrdit, že JMHZ účetním ulehčilo práci. V této fázi jim ji naopak výrazně přidalo.
Největší problém JMHZ není samotná myšlenka jednotného hlášení. Ta smysl dává. Problém je provedení. Digitalizace, která má šetřit čas, nesmí začít tím, že mzdové účetní budou po večerech suplovat stát, testovat systém a ručně dohledávat data, která si úřady měly umět sdílet samy.
A pokud už dnes ze škol, firem i účetních kanceláří zaznívá, že některé mzdové účetní kvůli tomu končí nebo o konci vážně uvažují, neměl by to stát brát jako hysterii. Měl by to brát jako varování.