Stát slíbil revoluci: místo 25 formulářů jeden. Realita prvních týdnů ostrého provozu? Mzdové účetní brečí v kanclu, systém hází chyby v angličtině a ČSSZ doporučuje „nepodávat první týden, je to přetížené". Pojďme si bez příkras říct, co JMHZ skutečně přineslo, kde firmám reálně hrozí pokuty a co s tím dnes můžete dělat.
Když ministerstvo práce loni prezentovalo Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ), znělo to jako sen každé mzdové účetní: konec 25 různých formulářů, jedno podání měsíčně, úřady si data sdílí samy. Po měsíci ostrého provozu už víme, jak to dopadlo – a nebudu vám lhát, není to hezké čtení. Ale dá se to přežít.
Co se vlastně od dubna změnilo?
Od 1. dubna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost zasílat ČSSZ jednotné měsíční hlášení – elektronicky, vždy do 20. dne následujícího měsíce. Hlášení se skládá ze tří částí: souhrnné (identifikace firmy), pojistné (odvody) a individualizované (data za každého zaměstnance zvlášť). ČSSZ data zpracuje a předá ostatním úřadům – finanční správě, úřadu práce, ČSÚ.
Skončilo PVPOJ, skončilo ONZ (Oznámení o nástupu) i VPDPP (Výkaz příjmů z DPP). Místo nich máme nové formuláře REGZEL_DOPL (doregistrace zaměstnavatele), REGZEC (registrace/změny zaměstnanců) a samotné JMH.
Pozor na pasti, které všichni přehlíželi:
- Zpětná hlášení za leden, únor, březen 2026. I když se „naostro" startovalo až v dubnu, data za první kvartál musíte dohlásit zpětně do 30. června 2026. Tři samostatná hlášení – nelze poslat dohromady.
- Doregistrace zaměstnavatele do 30. dubna 2026. I když máte u ČSSZ variabilní symbol roky, museli jste přes REGZEL_DOPL doplnit nové údaje. Kdo to nestihl, riskuje pokutu.
- Zdravotní pojišťovny zůstávají bokem. Přehledy o pojistném tam posíláte dál postaru – JMHZ se jich netýká.
- Od 1. července 2026 bude nutné registrovat tuzemského zaměstnance ještě před nástupem do práce (u cizinců to platí už dnes).
Realita prvních týdnů. Buďme upřímní.
Nebudu chodit kolem horké kaše. Spuštění JMHZ bylo katastrofa a to mírně řečeno. Tady je výběr toho, co se reálně dělo:
Systém nefungoval od půlnoci. Účetní, které nelenily a hned po půlnoci 1. dubna začaly podávat, byly v ráji bláznů – systém byl v testovacím režimu až do 3:30 ráno. Vše odeslané v té době bylo zamítnuto kvůli „chybě oprávnění". Někdo to prostě večer před spuštěním nepřepnul z testu na produkci.
Chybové hlášky v angličtině. A někdy ani to ne. Server vrátí chybu, ale okno, kde by měla být specifikace, je prázdné. Nebo systém oznámí, že jste vyplnili políčko, které neměl. A neřekne které. Prezidentka Svazu účetních ČR Magdaléna Králová to popsala jasně: nejhorší je nemožnost si odeslané formuláře zkontrolovat a nejistota, zda vůbec dorazily.
Doporučení od ČSSZ: „Nepodávejte první týden." Ano, takhle to padlo na podporu. Systém je přetížený, víme o chybách, vyčkejte. Pro mzdovou účetní s deadlinem v zákoně je to věta hodná do rámečku.
Software dodavatelé zoufali také. Podstatné technické dokumenty MPSV se měnily pár dní před startem. Výrobci mzdových programů vydávali aktualizace na poslední chvíli – a v některých případech ještě dnes neumí všechny situace pokrýt.
Z facebookové skupiny k JMHZ za měsíc 15 tisíc členů a 130 dotazů denně. Citace z reality: „Máme dobrý program a komunikaci přes VREP, ale od 1. 4. jsme s JMHZ strávili už cca 20 hodin." A perla od účetní s 36 lety praxe: „Nikdy jsem nezažila tak obrovskou nepřipravenost ze strany státu."
Nejčastější chyby a jak se jim vyhnout
ČSSZ sama zveřejnila seznam nejčastějších chyb už druhého dubna. Tady jsou ty, na které pozor opravdu dejte:
1. Špatně nastavená oprávnění v ePortálu
Klasika: jednatel se přihlásí jako fyzická osoba a chce podat hlášení za firmu. Nejde to. Musíte se přes volbu „Přehlásit se" převtělit do role zaměstnavatele. Bez toho se ani nedostanete na správné formuláře.
2. Nahrávání XML přes špatnou službu
XML soubory pro REGZEC a JMH lze nahrát výhradně přes službu „Podání nahráním dat z účetního systému". Funkce „Načíst tiskopis ze souboru" v sekci Tiskopisy pro to neslouží – a ano, mnoho účetních to ze setrvačnosti zkoušelo právě tam.
3. Záměna doplňujícího podání a změnového podání
Pro doplnění údajů o zaměstnavateli v dubnu používáte výhradně Registrace zaměstnavatele – Doplňující podání. Tiskopis „změna/oprava" je až pro pozdější opravy už evidovaných údajů. Záměna = vrácené podání.
4. Chyby v individualizované části (sekce C)
Dobrá zpráva: pokud uděláte chybu u jednoho dohodáře, neshodí vám to celé hlášení za firmu. Systém zneplatní jen tu konkrétní „větu" daného zaměstnance, zbytek projde a dostanete výzvu k opravnému hlášení jen za tuto osobu. Naopak chyba v souhrnné nebo pojistné části ruší celou tu část.
5. Doplatky po skončení DPP
Tohle je past. Když vyplatíte dodatečnou odměnu měsíc po skončení DPP, příjem „přiskočí" zpětně k poslednímu aktivnímu měsíci dohody. To může zpětně založit účast na sociálním nebo zdravotním pojištění a vy podáváte opravné JMHZ za starý měsíc. Doporučení odborníků: raději takto nedoplácet a se zaměstnancem sepsat na jeden den novou dohodu.
6. Benefity a penzijko – pozor na měsíc vykázání
Osvobozené plnění z benefitní karty se vykazuje až v měsíci, kdy zaměstnanec benefit skutečně vyčerpal – ne kdy mu byla nabita. Příspěvek na penzijní připojištění zase patří do měsíce, kdy byl fyzicky připsán u penzijní společnosti, nikoliv kdy byl sražen ze mzdy. Pro účetní to znamená měsíčně procházet sestavy od poskytovatelů. Hodně zábavy.
Pokuty: jak vážné to může být?
Tohle je část, kterou nikdo nerad čte, ale přečíst musí:
- Nepodání hlášení nebo nereagování na výzvu: až 5 000 Kč za každého zaměstnance, za nějž jste hlášení podat měli. Při 20 zaměstnancích teoreticky až 100 000 Kč.
- Pozdní přihlášení zaměstnance po 1. 7. 2026: až 100 000 Kč.
- Pozdní přihlášení zaměstnavatele: až 100 000 Kč.
A tohle je důležité: odpovědnost za podání nese vždy zaměstnavatel. I když chybu udělá externí účetní nebo mzdová kancelář, sankce jde na firmu. Vůči externistovi se pak můžete domáhat regresní náhrady škody – ale to už je další právní bitva.
Co teď konkrétně dělat?
Pokud čtete tento článek a panikaříte, pojďme si to rozdělit podle situace:
Pokud jste ještě neudělali doregistraci zaměstnavatele: řešte to obratem. Termín 30. 4. 2026 už uběhl, riziko pokuty roste s každým dnem. Bez doregistrace nemůžete podat ani řádné JMHZ.
Pokud máte pochybnosti o stavu podání za leden–březen: využijte detail u jednotlivých zaměstnanců na ePortálu, kde je vidět, co a jak bylo podáno. Termín 30. 6. 2026 se blíží rychle a tři měsíce zpětných hlášení nejsou zase tak málo práce.
Pokud váš mzdový software stále zlobí: tlačte na dodavatele. Ta nejhorší vlna chyb sice odezněla, ale úpravy běží dál. Z praktických tipů od kolegyň: drobní zaměstnavatelé do cca 20 lidí to ručně přes ePortál často odbavili rychleji než přes XML import. Zhruba 10 minut na zaměstnance.
Pokud vám systém vrací nesrozumitelné chyby: nezoufejte sami. Volejte přímo na ČSSZ – v praxi to funguje lépe než hledat odpovědi v dokumentaci. A sledujte stránku „Aktuální chyby v podáních JMHZ" na webu ČSSZ, kde úřad otevřeně přiznává, co momentálně padá na jejich straně.
Vezmu to za vás
JMHZ je v této fázi přesně to, co stát neměl dovolit – revoluce za pochodu, na rok dělené softwary, dokumentace měněná pár dní před startem. Pro malého zaměstnavatele s pěti lidmi to je noční můra navíc k běžné mzdové agendě, která je zrovna v dubnu nejhustší (daňové vyúčtování, ELDP, důchodové listy).
V rámci mzdového outsourcingu na sebe beru kompletní agendu JMHZ – doregistrace, měsíční hlášení, opravná podání, registrace nových zaměstnanců, komunikaci s ČSSZ při vrácených podáních. Vy se věnujete byznysu, já bojuji se systémem.
Když to dělá někdo, kdo to dělá pro deset firem najednou, chyby se ztrácí v rutině a problémy mají krátký poločas rozpadu. Když to děláte poprvé pro svou jedinou firmu, každá chyba bolí celý víkend.
Pokud uvažujete o předání mzdové agendy nebo si chcete jen poradit, jak na konkrétní situaci ve vaší firmě – ozvěte se. První konzultace je u mě zdarma.