Pod hlavičkou zákona o platformové práci, který má primárně nastavit pravidla pro kurýry a řidiče aplikací, se mění jedna z nejzákladnějších definic českého pracovního práva – vymezení závislé práce. Odbory mluví o faktické legalizaci švarcsystému a varují před výpadkem desítek miliard korun ve veřejných rozpočtech, ministerstvo práce naopak tvrdí, že jde jen o zpřesnění a v praxi se nic nemění. Pro firmy spolupracující s OSVČ je ale podstatné něco jiného: neohlášená kontrola z inspekce práce může přijít už zítra – a stále podle dnešních pravidel.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo koncem března 2026 návrh zcela nového zákona o platformové práci. Ten do českého práva promítá evropskou směrnici 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, jejíž transpoziční lhůta končí 2. prosince 2026. Navrhovaná účinnost zákona je proto stanovena na 1. prosince 2026, u evidence platforem pak na 1. ledna 2027. Vláda by měla návrh projednat po prázdninách.
Kdyby se zákon týkal jen kurýrů a řidičů Uberu či Boltu, běžnou firmu by nemusel zajímat. Součástí balíčku je ale i novela zákoníku práce, která mění obecnou definici závislé práce – tedy pravidlo, podle kterého se v každém odvětví posuzuje, kdo musí mít pracovní smlouvu a kdo může fakturovat. A právě to vyvolalo v posledních týdnech ostrý spor mezi odbory a ministerstvem.
V čem sporná změna definice závislé práce spočívá
Dnešní § 2 odst. 1 zákoníku práce stojí na čtyřech znacích, které musí být naplněny současně. Závislou prací je práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a zaměstnancem osobně. Druhý odstavec pak přidává podmínky výkonu: za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.
Návrh tuto konstrukci přeskládává:
- V § 2 odst. 1 zůstávají dva definiční znaky – práce ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti a práce jménem zaměstnavatele.
- Nadřízenost se nově definuje výčtem. Je dána tehdy, pokud zaměstnavatel organizuje práci, dohlíží na její výkon, zaměstnanec pracuje podle jeho pokynů a činí tak v pracovní době. Tyto čtyři dílčí znaky musí být splněny všechny současně.
- Nový § 2a pak stanoví podmínky, za nichž se závislá práce vykonává: osobně, za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele a na pracovišti zaměstnavatele nebo jiném dohodnutém místě.
Zásadní posun je v tom, že osobní výkon práce se z definičního znaku stává podmínkou a že podřízenost už nebude možné dovozovat z celkového obrazu vztahu, ale z uzavřeného výčtu čtyř kritérií. Podle analýzy PwC Legal současně přestává být rozhodujícím znakem ekonomická závislost pracovníka na objednateli – pozornost se přesouvá k faktickým projevům řídicí a kontrolní pravomoci.
Pro samotnou platformovou práci návrh zavádí vyvratitelnou právní domněnku pracovněprávního vztahu: pokud okolnosti důvodně naznačují naplnění znaků závislé práce, má se za to, že pracovník je zaměstnancem, dokud platforma nebo zprostředkovatel neprokáže, že alespoň jeden znak naplněn není. Důkazní břemeno se tedy obrací.
Proč odbory mluví o „legalizaci“ švarcsystému
Českomoravská konfederace odborových svazů návrh odmítá od jeho představení v březnu a začátkem srpna vydala komplexní stanovisko, ve kterém zdůrazňuje, že na změně neexistuje shoda sociálních partnerů. Odbory přitom netvrdí, že by zákon švarcsystém výslovně povoloval. Jejich argument je jemnější a stojí za to mu rozumět přesně.
Jádrem kritiky je uzavřenost nového testu. Pokud musí být pro prokázání podřízenosti splněny všechny čtyři dílčí znaky současně, stačí jediný z nich navenek odstranit. Místo směny dostane pracovník termín odevzdání zakázky. Místo příkazu „pracujte od osmi do čtyř“ dostane zadání „do večera zpracujte tento počet úkolů“. Místo pokynů nadřízeného přidělí práci aplikace. Formálně chybí znak pracovní doby – fakticky ale člověk zůstává ekonomicky závislý na jediném odběrateli, začleněný do jeho provozu a bez možnosti určovat si cenu.
Podle ČMKOS by se změna netýkala jen kurýrů. Za nejohroženější považují odbory profese, kde lze práci rozdělit na měřitelné výstupy – úklid, administrativu, IT, grafiku, překlady, logistiku, údržbu, sociální péči i kulturu. V průmyslu jmenují například šičky, baliče, skladníky, kontrolory kvality, konstruktéry nebo marketingové pracovníky. Odbory v kultuře popsaly konkrétní pokus převést orchestrální hudebníky do režimu OSVČ.
Druhou linií kritiky jsou veřejné rozpočty. Modelový propočet ČMKOS srovnává zaměstnance s hrubou mzdou 50 tisíc korun a OSVČ fakturující 60 tisíc korun měsíčně; rozdíl ve veřejnoprávních odvodech vychází zhruba na 240 tisíc korun ročně na osobu. Při převodu 100 tisíc lidí by šlo o 24 miliard ročně, při 500 tisících o 120 miliard. Odbory samy zdůrazňují, že nejde o prognózu počtu převedených lidí, ale o scénář citlivosti ukazující rozsah rizika.
Podle ČMKOS nejsou v kritice samy – zásadní výhrady měla zveřejnit i Česká společnost pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení a před zúžením definice varoval veřejný ochránce práv. Argument obou je shodný: evropská směrnice obecnou změnu § 2 zákoníku práce nevyžaduje.
Jak to vidí MPSV a zaměstnavatelé
Ministerstvo práce obavy odmítá. Důvodová zpráva označuje úpravu za legislativně-technické zpřesnění, které reaguje na dosavadní judikaturu a kontrolní praxi inspektorátů, a výslovně uvádí, že cílem není okruh osob vykonávajících závislou práci rozšířit ani zúžit. Resort svůj postup dlouhodobě prezentuje jako minimalistickou transpozici – tedy převzetí evropských pravidel v nezbytném rozsahu, bez další národní nadstavby a bez zbytečné administrativní zátěže pro zaměstnavatele.
Věcné argumenty pro změnu se dají shrnout do tří bodů:
- Právní jistota. Dnešní materiální test je pro firmy obtížně předvídatelný. Výčtová definice dává jasnější vodítko, kdy o závislou práci jde a kdy ne – a to jak firmám, tak inspektorům.
- Flexibilita jako hodnota sama o sobě. Podle MPSV si většina platformových pracovníků tuto formu volí kvůli flexibilitě jako přivýdělek ke studiu, k jinému zaměstnání nebo při rodičovské. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza k tomu doplnil, že klíčové je zachovat lidem právo rozhodovat, kdy, kde a pro koho pracují.
- Reakce na proměnu práce. Znak „výkon práce v pracovní době“ dnes hůř odlišuje zaměstnance od podnikatele než před deseti lety – flexibilní rozvržení pracovní doby, home office i práce na výsledek jsou dnes běžné i u kmenových zaměstnanců.
Návrh navíc obsahuje i prvky, které postavení pracovníků posilují: obrácené důkazní břemeno u platforem, pravidla transparentnosti algoritmického řízení, povinný lidský přezkum automatizovaných rozhodnutí, ochranu před odvetou a nevyvratitelnou domněnku pracovního poměru v případě přestupku nehlášené práce. Zároveň má z návrhu vypadnout postih fyzické osoby, která nelegální práci vykonává, a podle analýzy PwC Legal se má horní hranice sankce pro zaměstnavatele snížit z 10 milionů na 3 miliony korun.
Co to reálně znamená pro firmy a účetní
Tady je potřeba oddělit debatu od praxe. Zákon zatím není schválen – návrh čeká na projednání vládou a následně Parlamentem. Do doby případné účinnosti platí dnešní čtyřznaková definice a dnešní judikatura. Jakákoli restrukturalizace „s předstihem“ na základě znění, které se ještě může změnit, je proto riziková.
Kontroly běží dál a jsou intenzivní
Data z inspekce práce za rok 2024 nenaznačují žádné polevení. Oblastní inspektoráty odhalily 1 934 nelegálně zaměstnaných osob, švarcsystém byl konstatován ve 295 případech a za výkon a umožnění výkonu nelegální práce padlo 831 pokut v celkové výši téměř 164 milionů korun. Většina kontrol v této oblasti probíhá neohlášeně. Nejčastěji kontrolovanými odvětvími jsou zpracovatelský průmysl, stavebnictví, velkoobchod, maloobchod a pohostinství, dále administrativa, doprava a logistika; s rostoucím podílem práce na dálku lze očekávat větší pozornost i u IT.
Za umožnění výkonu nelegální práce hrozí dnes právnické osobě pokuta až 10 milionů korun (podnikající fyzické osobě až 5 milionů), přičemž zákon stanoví minimální hranici 50 tisíc korun. Samotnému pracovníkovi hrozí až 100 tisíc korun. Finanční pokuta ale bývá tou menší částí problému – doměření pojistného na sociální a zdravotní pojištění, penále a doplatky daně z příjmů mohou v souhrnu pokutu výrazně převýšit. Přibývá také křížových kontrol: memorandum KOBRA 26 propojuje MPSV, Ministerstvo financí, Finanční a Celní správu, Státní úřad inspekce práce, ČSSZ i Policii ČR ke sdílení dat a koordinovaným akcím.
Soudy nadále posuzují obsah, ne formu
Judikatura jde konzistentně proti formálnímu nastavení smluv. Nejvyšší správní soud v prosinci 2025 (sp. zn. 22 Ads 168/2025) posuzoval kurýry spolupracující s provozovatelem e-shopu na obchodněprávních smlouvách a dospěl k závěru, že šlo o výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Ústavní soud tyto závěry v dubnu 2026 potvrdil (IV. ÚS 393/26). Klíčové je, že soudy neuznaly jako rozhodující formální prvky flexibility – tedy možnost odmítat zakázky, spolupracovat s více subjekty nebo využívat subdodavatele. Rozhoduje, jak vztah funguje ve skutečnosti.
Na co si dát pozor při nastavení B2B a OSVČ kontraktů
Ať už novela projde v jakékoli podobě, tento seznam zůstává aktuální. Prověřte u každého externího spolupracovníka:
- Exkluzivitu a ekonomickou závislost. Fakturuje dodavatel dlouhodobě jen vám? Má vlastní klientelu, vlastní web, vlastní nabídku? Kolik procent jeho příjmů tvoříte?
- Jazyk smluv a interních dokumentů. Slova jako směna, pracovní doba, dovolená, nadřízený, docházka, zaškolení nebo zkušební doba nemají v B2B smlouvě co dělat. Stejně tak formulace o odměně „za hodinu“ v identické výši jako u zaměstnanců na stejné pozici.
- Faktické zapojení do provozu. Firemní e-mail, vizitka s vaším logem, pracovní oděv, uvedení v organizačním schématu, přístup do docházkového systému, účast na poradách – to vše inspekce hodnotí jako indicie začlenění.
- Nástroje a materiál. Kdo poskytuje vybavení, software, vozidlo, pracoviště? Skutečný podnikatel obvykle pracuje na vlastní náklady a odpovědnost.
- Fakturační vzorec. Pravidelné měsíční faktury v téměř stejné výši, vystavované ve stejný den a hrazené ve „výplatním termínu“, jsou pro kontrolora silný signál.
- Historii vztahu. Převedení stávajícího zaměstnance na IČO při zachování stejné práce, stejného stolu a stejného nadřízeného je učebnicový příklad zastřeného pracovního poměru – a tuto souvislost inspekce dohledá snadno.
- Důkazní složku. Uchovávejte doklady o skutečné samostatnosti dodavatele: nabídky a ceníky, komunikaci o vyjednávání ceny, odmítnuté zakázky, doklady o jiných klientech, subdodávky.
Nezapomeňte na daňovou rovinu
Případná změna zákoníku práce sama o sobě nemění daňový pojem závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů. Ten je vymezen samostatně a v některých ohledech šířeji. Vztah tedy může teoreticky projít pracovněprávním testem a přesto být správcem daně posouzen jako závislá činnost se všemi důsledky. Pro mzdové účetní to znamená, že revize spolupráce s OSVČ musí probíhat v obou rovinách současně – pracovněprávní i daňové.
Praktické doporučení pro nejbližší měsíce
- Nedělejte překotné změny. Definice se může v legislativním procesu ještě posunout a období do nabytí účinnosti bude provázeno zvýšenou právní nejistotou. Výklad nakonec dotvoří inspektoráty a soudy.
- Udělejte si audit externistů teď. Vztahy, které neobstojí podle dnešní definice, ve většině případů neobstojí ani podle té navrhované – zúžení testu není odpustkem pro zjevně zastřený pracovní poměr.
- Připravte se na neohlášenou kontrolu. Určete, kdo s inspektory jedná, a mějte po ruce aktuální seznam externích spolupracovníků na pracovišti, jejich smlouvy a doklady k činnosti.
- Sledujte platformový režim. Pokud část práce organizujete přes aplikaci nebo automatizovaný systém přidělování zakázek, budou se vás týkat i nové povinnosti v oblasti transparentnosti algoritmů a evidence.
Potřebujete si v tom udělat pořádek?
Hranice mezi legální spoluprací s OSVČ a zastřeným pracovním poměrem se bude v příštích měsících posouvat a řada firem zjistí, že jejich zavedený model potřebuje revizi. V Renders se mzdovému účetnictví a personální agendě věnujeme denně – od nastavení a kontroly smluvních modelů přes přípravu na kontrolu inspekce práce až po kompletní externí správu mezd, u které za správnost odvodů a výkazů ručíme my.
Ozvěte se nám na nezávaznou konzultaci. Projdeme s vámi vaše stávající smlouvy s externisty, vyhodnotíme rizikové body a navrhneme řešení dřív, než přijdou kontroloři.